Vývoj míchy

Míchu bychom mohli stavbou přirovnat k pařezu nebo tužce - šedá hmota jako tuha a bílá hmota v roli
okolního dřeva.

Prekurzorové buňky neuronů jsou neuroblasty. Ty vytvářejí tzv. plášťovou vrstvu. To je ta, ze které vzniká šedá hmota. Z neustálého množení neuroblastů dochází k zbytnění ventrálních a dorsálních míšních okrajů. Ano, označení „plášťová" je zavádějící, ale později si vysvětlíme, proč ho užíváme.

Ventrálnímu zhrubnutí se říká „bazální ploténka" a obsahuje diferencující se motoneurony. Dorzální část (tzv. „alární ploténka") představuje senzitivní oblast míchy. Mezi nimi je prohlubeň sulcus limitans. Část dorzální části neurální trubice, která se nachází uprostřed, se označuje jako stropová ploténka. Část ležící ventrálně je označována jako spodinová ploténka. V těchto dvou částech nejsou neuroblasty, protože obsahují křížící se nervová vlákna. 

Mezi motorickou a senzorickou částí se ještě vytváří menší postranní roh, který obsahuje sympatické části autonomního nervového systému. Okrajová vrstva obsahuje nervová vlákna, které vystupují z neuroblastu plášťové vrstvy. Ty postupně myelinizují a získávají bílý vzhled. Proto je bílá hmota na povrchu míchy a šedá hmota uvnitř, i když se jí v embryologii říká plášťová vrstva.

Ve 4. týdnu vyrůstají z předních rohů míšních axony motoneuronů a vytvářejí přední míšní kořeny (část ektodermu, ze kterého vzniká nervová tkáň). Buňky migrují do periferních částí těla a vznikají z nich spinální ganglia. Z nich vyrůstají vlákna, která se vnoří do zadního míšního rohu. Na opačnou stranu zase vyrůstají vlákna končící v senzitivních receptorech. Ty se podílejí na senzitivní inervaci.

Aby toho nebylo málo, tak mícha v páteřním kanálu mění svou polohu. Ve 3. měsíci leží v celé jeho délce. Později se však páteřní kanál a dura mater, která jej vystýlá, prodlužují. Mícha nikoliv. Ta usnula, ujel jí vlak a toto zaostání už nikdy nedožene. 

Proto se u novorozence konec míchy nachází na úrovni 3. bederního obratle (L3). Mícha však potřebuje nervy dostat i dál a ne jen po L3. Proto vyšle tenké vlákno, tzv. „filum terminale".

To je obaleno už jen obalem pia mater a upíná se ke kostrči. Fakt, že mícha neprochází celým páteřním kanálem, ale její obaly - dura mater a arachnoidea ano, se využívá při lumbální punkci. Jehla se do páteřního kanálu zavádí v oblasti dolní třetiny bederní páteře, díky čemuž nemůže při punkci dojít k poranění míchy.

Ještě si řekneme něco o defektech vývoje míchy. Nejvíce vrozených vad míchy je spojených s neuzavřením neurální trubice ve 3. a 4. týdnu vývoje. Je zajímavé, že tyto vady mají v různých zeměpisných oblastech různý výskyt. Velmi časté jsou v severní Číně, kde se vyskytují u jednoho ze sta narozených dětí.

Tyto defekty se označují jako Spina bifida a rozlišujeme dva typy:

1. Spina bifida occulta - postihuje obratle, nikoliv míchu. Často se vyskytuje v lumbosakrální oblasti (L4-S2) a mnozí lidé ani nevědí, že ji mají, protože jejich klinický stav nepoukazuje na žádné známky patologie.

2. Spina bifida cystica - podstatně horší stav, při kterém pod kůží vzniká vakovitý útvar. 

Ten může obsahovat obaly a mozkomišní mok, tehdy se tomu říká meningokéla. Pokud navíc obsahuje nervovou tkáň, hovoříme o meningomyelokéle. Toto už je ale opravdu těžký stav, který je často spojen s mentální retardací nebo hydrocefalem. 

Spina bifida cystica může být diagnostikována prenatálně pomocí ultrazvuku. V poslední době bylo prokázáno, že kyselina listová významně snižuje riziko vzniku této patologie. Naopak příliš velké přijímání vitamínu A v těhotenství může vznik podpořit.

Doufáme, že se ti článek líbil. Pokud ano, budeme rádi za zpětnou vazbu.