Vývoj kůže

Dnes si řekneme něco o vývoji největšího orgánu lidského těla.

Psal se prosinec 1955, bylo chladné ráno a afroameričanka Rosa Parksová čekala na zastávce autobusu, který ji měl odvést do nemocnice, kde pracovala jako pomocná sestra. Černé vlasy měla pevně sepnuté, tiše stála a dívala se směrem, ze kterého měl autobus přijet. Věděla, že ji v práci čeká těžký den, protože včera uklouzla a narazila si nohu. 

Nemohla se dočkat, až si konečně sedne. Autobus přijel za pár minut, Rosa si koupila lístek a posadila se do páté řady. I přes orosené brýle mohla vidět, že je v autobuse dost lidí. Posadila se do páté řady. Cestovala asi 20 minut, autobus měl 3 mezizastávky a s každým dalším zastavením přibývalo cestujících.

Skupina dětí sedících na zadních sedadlech křičela na celý autobus. Lidé si povídali, ale Rosy si nikdo nevšímal. Seděla tiše. Zbývaly ještě tři zastávky a na čtvrté měla Rosa vystoupit. Ze zamyšlení ji najednou vytrhl hlas. "Jsi hluchá?"

Rosa se podívala vzhůru a spatřila chlapa, ve středních letech, který před ní stál. Rosa si nemohla pomoci, připomínal jí fretku. "Promiňte, na co jste se ptal?" "Na nic jsem se neptal. Řekl jsem abys uhnula a pustila mě sednout."

Rosa odmítla. Lidé ztichli, když ten chlap na další zastávce vyběhl z autobusu a křičel na policistu. Rosa už litovala, že ho nepustila. Noha ji sice dost bolela, ale měla raději ustoupit a bolest vydržet. Nepustit totiž bělocha sednout, bylo v té době považováno přestupek. Policista ji hrubě vyvedl z autobusu a posadil do policejního auta.

Teď se asi chytáte za hlavu, proč to sem vlastně píši, když to nesouvisí s tématem. Ale ano, souvisí! Ať už má člověk jakoukoliv barvu pleti, tak jeho kůže a vlastně kůže všech lidí - lidí z různých koutů světa, vzniká stejným způsobem. A je velmi smutné, že jsou mezi námi tací, kteří stále ostatní škatulkují podle barvy pleti.

Jak již jistě ze střední školy víte, kůže není jednolitá. Skládá se z několika vrstev, které mají embryologicky dvojí původ. Vrchní vrstva (epidermis) pochází z ektodermu, zatímco hluboká vrstva (dermis a podkožní vazivo - hypodermis) pochází z mezenchymu, který se nachází pod ektodermem. 

Nyní si je rozebereme podrobněji.

Epidermis

Jak jsem již zmiňoval, pochází z ektodermu. Ten v prvním měsíci života připomíná jednovrstvový krychlový epitel, který se během druhého měsíce změní na dvouvrstvý. Buňky tak můžeme rozdělit na bazální a povrchové, které se označují také jako periderm nebo epitrichium. 

Periderm má podobu oploštěných buněk. Začátkem 5. měsíce se začne odlupovat a spolu se sekretem kožních žláz a vypadanými primárními chloupky, které se latinsky označují "lanugo" (ano, na povrchu embrya jsou jemné chloupky. Ale jsou opravdu jemné. Nepředstavujte si to tak, že má embryo plnovous :D), chrání plod, aby ho amnionová tekutina nerozmočila. Odborně se tomu říká plodový mazek - vernix caseosa.

Mitózou buněk bazální vrstvy vzniká stratum intermedium, které se postupně, po 4. měsíci vývoje, diferencuje v definitivní vrstvy pokožky: stratum cylindricum, spinosum, granulosum, lucidum a stratum corneum. Podrobnější informace o vrstvách nalezne v učebnici histologie.

V průběhu prvních tří měsíců vývoje osidlují epidermis buňky z neurální lišty a diferencují se v melanocyty, které produkují melanosomy. Ty obsahují pigment melanin, jsou transportovány přes jejich výběžky do cytoplazmy buněk epidermis a do vlasových folikulů. Tak získává kůže, vlasy a chlupy svou pigmentaci.

Buňky epidermis se během vývoje uspořádávají do vírů, smyček a oblouků. Říkáme tomu dermaroglyfy. Tímto způsobem vznikají otisky prstů, které jsou pro každou osobu individuální.

Dermis a hypodermis - vznikají z mezenchymu, jehož zdrojem jsou dermatomy. Ty pocházejí z dorzolaterální části prvosegmentů, které vznikají z mezodermu. Hypodermis je podkožním vazivem. To je ta vrstva, která se vytváří až po 5. měsíci vývoje. Ta vrstva, která nám dělá špíčky.

  

Jak jistě víte, součástí kůže jsou i kožní žlázy a rohové útvary, které se dohromady označují jako "kožní adnexa". Kožní žlázy, včetně mléčné, se vyvíjejí z ektodermu.

Ekrinní žlázy (potní) se vyvíjejí ve 3. - 4. měsíci. Zakládají se po celém povrchu těla v podobě epitelových čepů z bazální vrstvy epidermis. Asi v 6. měsíci se čepy přemění na klubíčko.

Apokrinní žlázy (aromatické) vycházejí pouze na některých místech: podpaží, mons pubis, dvorce prsní bradavky. Vznikají ze stěny vlasového folikulu.

Mazové žlázy také vznikají ze stěny vlasového folikulu s tím rozdílem, že se zakládají po celém těle. Tedy s výjimkou chodidel a dlaní.

Mléčná žláza se vyvíjí z párových mléčných lišt. Ty se zakládají koncem 4. týdne, podél ventrální části embrya, v podobě dvou pruhů zhrubnutého ektodermu. 

Už v 5. týdnu zanikají apoptózou kromě těch v oblasti hrudníku, kde se vytvoří mohutný primární pupenů. Z něj, do mesenchymálních základů budoucího vaziva, vyrůstají pupeny sekundární a terciární (budoucí žlázové vývody).

Naše bujná hříva - no dobře, u někoho méně bujná, u někoho více bujná... Zkrátka naše vlasy vznikají v průběhu 3. měsíce a to tak, že z bazální vrstvy epitelu vyrůstají čepy do dermis. Konec každého čepu zhrubne ve vlasovou cibulku, do které se vtlačí vaskularizované vazivo budoucí vlasové papily.

Co se týče ochlupení, rozlišujeme tři generace. 

Primární ochlupení  (lanugo) - to jsem již zmiňoval na začátku. Vypadá ještě před narozením.
 

Sekundární ochlupení (velos) - to jsou vlasy, řasy, obočí a jemné kožní chloupky. 

Terciární ochlupení - vzniká až v pubertě pod vlivem pohlavních hormonů. Mezi terciální ochlupení řadíme chlupy v podpaží, ohanbí nebo třeba vousy.

V průběhu 4. týdne se na koncích distálních článků prstů objevují ztluštělé políčka epidermis - základy budoucích nehtů.

Tak to máte. Vidíte, že nezáleží na barvě pleti. Všichni jsme vznikli z téhož materiálu.

 

Braňo Meliška

Chci si udělat kvíz - TADY