Srdce pracuje v několika mechanických fázích, které se opakují pořád dokola. Je to plnící fáze (D-A), izovolumická kontrakce (A-B), ejekční fáze (B-C) a izovolumická relaxace (C-D).
Plnící fáze, kdy dochází k proudění krve ze síní do komor se odehrává v rámci diastoly. Jsou otevřené cípaté chlopně, aby mohla krev téct ze síní do komor a zavřené chlopně aortální, které v téhle srdeční fázi nemají slovo. Je důležité mít na paměti, že plnící fázi můžeme rozdělit na rychlou fázi plnění, pomalou fázi plnění a poslední neméně důležitá je kontrakce síní, kdy se vytlačí zbytek objemu ze síně do komory.
Dbejte na to, abyste kreslili křivku D-A u zkoušky správně, tedy postupné zvyšování objemu a tím i tlaku. Nikoliv rovná čára.
Jakmile je srdeční komora naplněna krví, dochází k izovolumické kontrakci. Jsou zavřené všechny chlopně v srdci. Krev neproudí nikam. Zůstává v komoře, objem se nemění, proto izovolumická. Jediné, co se mění, je tlak - zvyšuje se. Jakmile tlak dosáhne dostatečně velké hodnoty (otevírací tlak), semilunární chlopeň se otevírá. Nezapomeňte, že jiný tlak je potřeba vyvinout v pravém srdci a levém srdci. Na obrázku znázorněno pro aortální chlopeň (zdravou).
V tuhle chvíli je tlak dostatečně vysoký a jsme v ejekční fázi. Tradičně jde krev z místa o vyšším tlaku do místa o nižším tlaku, takže krev teče do aorty/plicnice. Všimněte si, že po otevření chlopně se tlak ještě nějakou dobu zvyšuje. Tedy hodnota nezůstává u otevíracího tlaku, ale putuje výše až k STK. Následně se začíná pozvolně tlak snižovat, to má za následek, že se proud krve obrátí. Takže ano, na konci ejekční fáze se proud krve obrací a krev teče z aorty zpátky směrem do komory, tím se plní aortální chlopeň a jak do jejich kapsiček nateče krev, tak se zavřou. To demonstruje taky na křivce pokles od STK k bodu C.
Jakmile dojde k zavření aortální chlopně, jsou opět zavřené všechny chlopně. Část krve byla vypuzena, část v srdci zůstala (ESV) a krev momentálně nikam neproudí. Jediné, co se mění je zase tlak, ten se snižuje. Proto se tato fáze nazývá izovolumická relaxace.
Po této fázi následuje opět fáze plnící a celý proces se opakuje.
A teď blíže k hodnotám..
Rozlišujeme end-diastolický objem, to je objem krve, který se nachází v komorách na konci diastoly, předtím, než je krev vypuzena ze srdce. EDV je přibližně 120 ml. Přibližně, protože každé srdce je jinak velké.
Následuje systolický objem, to je objem krve, který se vypudí do oběhu ze srdce při ejekční fázi. Přibližně 70 ml.
Jak už název sám napovídá, end-systolický objem je objem na konci systoly. Takže krev, která se nevypudila ze srdce, ale zůstala tam. To se udává jako 50 ml. Což vyjde jednoduše, když si od původních 120 odečtete 70 = 50ml.
Stačí mi to ke zkoušce? Vše je o lidech. Pojďme se podívat ještě na dvě situace, které by mohly nastat.
Na obrázku vidíme situaci, kdy celá křivka je posunuta doprava na ose objemu. To nám ukazuje, že srdce je více naplněno krví, vidíme zvýšený tzv. preload. K tomu může docházet, když se do srdce nahrne více krve, nebo když ji srdce nezvládá odčerpat do oběhu při selhání srdce. Za fyziologických podmínek by mělo být srdce schopno využít svých kompenzačních mechanismů - tedy i větší přísun krve odčerpat tak, aby tam nezůstávala do dalšího srdečního cyklu.
Druhá křivka ukazuje ne jen na zvýšený preload, ale také na zvýšený afterload, který se překládá jako dotížení. Vidíme, že nám vznikla situace, kdy je potřeba vyššího tlaku k tomu, aby se otevřela chlopeň (B´). Mechanismus srdečního cyklu funguje stále stejně, i přes vyšší otevírací tlak se bude dál zvyšovat tlak k STK a následně bude klesat. Ale jen do C´místo C. Proč? Srdce již spotřebovalo značnou část energie na to, aby překonalo vyšší tlak, tedy není schopné vypudit celý systolický objem v ejekční fázi. Tím nám vzniká větší náplň srdce (preload), do kterého samozřejmě přiteče i další krev v plnící fázi. Z dlouhodobého hlediska je to pro srdce velmi náročný a energeticky nákladný stav.
Diana Břicháčková
Žádné komentáře:
Okomentovat